Ani nevím, za jak dlouho k tomu došlo, určitě to mělo nějaký vývoj a zabralo to nějaký čas. Nebylo to ze dne na den. Ale to není žádná nová dovednost nebo návyk. Teď jednoduše vařím podle toho:

• co mám v zásobě
• co mám v lednici
• kolik chci, aby jídlo mělo bílkovin a tuků, zeleniny a sacharidů
• plus respektuji chutě a roční období (něco jiného jím v létě a něco jiného v zimě)

Změnila jsem úplně styl myšlení nad jídlem, což je neuvěřitelně osvobozující.

Vycházejme z toho, že víme, co by mělo jídlo obsahovat. Je to:

• zelenina
• bílkovina s tukem
• trocha sacharidů

Když tyhle věci poskládáme dohromady, dám ruku do ohně, že vždycky z toho vyjde fajn jídlo. A když je výsledná chuť mdlá, dochutím pokrm:

• pestem
• kořením
• domácím kečupem
• hořčicí
• kvalitní sójovou omáčkou
• dipem atd.

Zeleninu volím podle sezóny a ročního období. Nevím jak to máte vy, ale v zimě do mě syrovou zeleninu nikdo nedostane. Proto ji peču, restuji nebo zvolím nakládanou, popřípadě ji doplním v rámci nějaké omáčky či v polévce, ve kterých sníte díky částečnému mixování zeleniny hodně.

Bílkoviny s tukem pravidelně střídám a to: vejce, různé sýry, maso, ryby, tvaroh. Kdo nejí živočišné produkty, bílkoviny doplní luštěninami (avšak bez tuku), ořechy a semínky.

Sacharidy přes den doplňuji v podobě:

• obilovin a pseudoobilovin
• ovoce
• luštěnin

Jednoduše si neřeknu: „Teď nebo dnes chci vařit quinou s lososem.“ a až poté řeším, jak se vše připravuje a hledat zběsile recept, kterých je navíc třeba 50 a vždy mi do něj něco chybí.

Naopak, řeknu si: „Už jsem dlouho neměla quinou a nějakou rybu, je čas si ji během pár dnů udělat.“ Quinou namočím, zjistím, jestli mám rybu v mrazáku. Pokud ano, vytáhnu ji. Pokud ne, objednám ji na příště (nejčastěji na bonfood.cz)  a zvolím místo ryby něco jiného. Třeba sýr nebo maso či vejce.

Dlouho jsem neměla pohanku nebo jáhly? Opět ji namočím ve větším množství, za dva dny ji sleju, propláchnu a uskladním v lednici. Poté vím, že ji kdykoli můžu použít na snídaně či do obědů nebo dezertů.

Mám chuť na brambory? V dalším nákupu je donesu domů, přidám k nim bílkovinu, tuk a zeleninu a je to.

Mít zásoby je v tomhle případě zásadní. Bez nich neuvaříte. A to ani podle sebe, ani podle různých receptů. Podrobně vysvětluji v jiném článku.

A jak na to?

Když vím:

• konzistenci daného pokrmu (že má být tekutá, jako kaše, hustá apod.)
• poměry živin vůči mému cíli, denní době a aktuální potřebě
• co v jídle musí být, aby mi chutnalo (sýr, bylinky, koření, pesto, pyré apod.)

vždy bez problému uvaříte.

Navíc, každý recept má nespočet variant, můžete se tak jen držet postupu a ingredience různě obměňovat. Někdy se to možná nepovede, ale to se nepovede i konkrétní recept. O tom bych mohla vyprávět… A upřímně, kdybych měla říct počet nepovedených konkrétních receptů a počet nepovedených jídel tzv. „co dům dal“, jasnou prohru by měly recepty.

Inspirace na rychlá jídla bez receptu máte ode mě dost. Jsou to tipy na jídla, které napsal sám život, nikoli kuchař nebo nějaká kniha.

Hodně zdaru!

‍

Neradi čtete?

Celý článek si poslechněte tady. Slovíčko "tak" bylo ten den zjevně oblíbené, tak prosím o prominutí ;)