Je třeba ve stravě některou živinu výrazně omezit nebo ji téměř vyřadit?
Spoustu let jsme ze všech stran slyšeli:
"Omezujte tuky. Omezujte konzumaci vajec i másla. Plnotučné mléčné výrobky nahraďte nízkotučnými nebo odtučněnými."
Roky plynuly a zdraví populace se vůbec nezlepšilo. Naopak, nemocnost se stále prohlubuje a roste počet obézních lidí a to i v mladším věku.
.jpg)
Když tedy není viníkem tuk, jsou to sacharidy?
Pokud jíte kvalitní základní suroviny a jídla z nich, nemusíte si hlídat ani jedno.
- Sacharidy by tedy neměly tvořit základ celodenního jídelníčku, ale určitě je ze stravy vyřazovat nemusíme. Mám na mysli kvalitní komplexní sacharidy například z vloček, rýže, pohanky, jáhel, quinoi apod.
- Pokud jídelníček zakládáte na průmyslových výrobcích, které obsahují spousty cukrů, škrobů, vedle toho i ztužené tuky a rafinované rostlinné oleje, jejich vyřazení z pravidelné stravy je zcela na místě. A to jak sacharidů, tak i tuků.
- Nízkotučné diety byly velkým omylem. Kdyby omezování tuku ve stravě bylo prospěšné, měli bychom teď být všichni zdraví a štíhlí. Ale to nejsme. I přes to, že se donedávna tuk hodně omezoval, zdraví populace se ani o píď nezlepšilo. Naopak, nemocnost se neustále prohlubuje.
Je důležité uvědomit si, že:
- nejsme tlustí z přirozeně se vyskytujících tuků ve stravě (vejce, maso, sýry apod.), které se bezhlavě omezovaly
- jsme tlustí z vysoce průmyslové stravy a vysokoenergetických výrobků bez dostatku potřebných živin (bílkovin a mikroživin)
Obezita je sice porucha hromadění tuku, to ano. Hromadění tuku v těle je ale odjakživa řízeno hormonálně, zejména inzulínem. To on je zodpovědný za to, kolik tuků se uloží a kolik se ho spálí. Nárůst hmotnosti se tedy odvíjí od množství vyprodukovaného inzulinu. A kolik se inzulinu uvolní, ovlivňují především sacharidy přijaté ve stravě. Řešením obezity proto není odstraňování přirozeně se vyskytujících tuků ve stravě, ale redukce:
- sacharidů
- nezdravých tuků (rafinované oleje, margaríny apod.)
- čistých tuků
- a celková změna jídelníčku postaveného na konzumaci kvalitnějších potravin
Důležitou roli bude hrát samozřejmě pohyb, kvalitní spánek a efektivní zvládání či kompenzace stresu. Tomu všemu strava může výrazně prospět.
.jpg)
A jak je to s cukrem?
Pamatujte, že každý z nás má danou jinou míru tolerance cukru. Nemůžeme srovnávat diabetika s člověkem, který snáší cukr bez problémů. Bezesporu je dobré jeho konzumaci omezit. Jak z hlediska prevence, tak i z hlediska zdraví.
Jak?
- Začněte tím, že snížíte dávky doslazovaní. Ať už čaje, kávy nebo dezertů a zákusků. Pokud váš oblíbený recept radí hrnek cukru, množství příště snižte. Až si na novou méně sladkou chuť zvyknete, opět jeho množství omezte. To platí i o slazení nápojů. Dáváte si lžičku cukru / medu / sirupu? Zkuste jen půl. Někdo je natolik disciplinovaný, že sladit přestane ze dne na den.
- Pokud nic nedoslazujete a sladké nejíte, chválím. A strach z kvalitních komplexních sacharidů určitě mít nemusíte. Musíte jen vědět, jaký zdroj a jaké množství je pro vás vhodné (mrkněte znovu na můj talíř).
- A pokud sacharidy nekonzumujete a prospíváte, taky je to fajn možnost. Cukry nejsou esenciální živinou (na rozdíl od některých typů bílkovin a tuků).
Co rozhodně nedoporučuji je nahrazovat cukr umělými sladidly, jejichž konzumace se v posledních letech v souvislosti s moderními výživovými směry značně rozšířila. Proč?
- nemají žádný výživový přínos
- nepatří mezi skutečné potraviny
- studie o jejich vlivu na zdraví člověka jsou stále dost neúplné, naopak mnohé z nich naznačují možná zdravotní rizika
Proč tedy jíst něco, co:
- není vědecky ověřené
- podporuje závislost na sladkém
- může negativně ovlivnit náš mikrobiom
Už léta se ví, že jejich konzumace:
- neřeší nadváhu
- u citlivých jedinců může vést konzumace potravin, které nedodávají sacharidy, ale chutnají sladce, k nepříznivým biochemickým reakcím v těle
Naučte se vnímat přirozeně sladkou chuť. Nebudete potom potřebovat tolik sladit.